Zatím v médiích proběhlo jen to, že se současná vláda chce postarat o snížení podpory stavebního spoření.
Snažil se o to už bývalý ministr financí Eduard Janota. Oficiální
informace chybí. Co se podle vás na klienty stavebních spořitelen
chystá?
Máme jen jednu jedinou oficiální informaci vycházející z koaliční
smlouvy, že vláda chce omezit podporu stavebního spoření na polovinu u
všech stávajících i nově uzavřených smluv. U nových smluv pak omezí
použití finančních prostředků na bydlení.
A jak by to mohla vláda provést?
Jestliže beru za seriózní informaci, kterou pronesl předseda vlády Petr
Nečas, a mluví o ní i pracovníci ministerstva financí, provede se to
zdaněním již připsané státní podpory za rok 2010. Domníváme se, že v
okamžiku připsání, to je v dubnu 2011, budou stavební spořitelny odvádět
padesát procent připsané částky zpět do rozpočtu. Ale zdůrazňuji, že
přesné parametry změn nejsou známy, a tak tato informace nemusí být
přesná.
V případě, že k tomu dojde, bude nějaká možná obrana ze
strany stavebních spořitelen, protože to poškodí vaše klienty?
Samozřejmě, s tím nemůžeme souhlasit. My se domníváme, že v současné
době je výše státního příspěvku optimální (u smluv před rokem 2003 to je
4500 korun, po roce 2003 3000 korun pozn. red.), nicméně diskuzi o
úpravě se nebráníme, neboť plně chápeme potřebu úspor ve státním
rozpočtu. Zásadně však musíme odmítnout razanci, se kterou se ta změna
provádí. Takováto šoková terapie nikdy nepřinese nic dobrého. Jestli se
ptáte, jak se tomu bránit, tak to bude velmi problematické. Samozřejmě
musí proběhnout nějaké právní analýzy, ale z laického hlediska to bude
zdanění daňového příjmu za rok 2011, protože příspěvek za rok 2010 se
připisuje až v dubnu příštího roku. Ale správně jste zmínil, že to
poškodí, a to především, naše klienty.
Takže lidé
přijdou o podporu už za rok 2010 a nic s tím nepůjde dělat?
Domnívám se, že tato forma není forma retroaktivity. Zároveň musíme
vidět i další kroky, které byly avizovány, a to, že toto opatření by
mělo platit pouze pro příští rok a následně by měla být změna zakotvena
do zákona. Předpokládám, že v novelizovaném zákoně bude určité snížení
již definováno, což by se mělo vztahovat i na stávající smlouvy, a to
samozřejmě lze jednoznačně podle našeho názoru za retroaktivitu
považovat. Tam může být určitá obrana možná.
Mohl byste nastínit, co nastane?
Podívejte se, klienta se změny nedotknou z hlediska možností, které ze
stavebního spoření má. Pouze jeho prostředky nebudou zhodnocovány jako
doposud. Jinými slovy, do teď to vypadalo tak, že když si klient šest
let spořil dejme tomu 24 000 korun ročně, byla mu každých dvanáct měsíců
připisována státní podpora tři tisíce korun plus úroky, které byly
nezdaněné. V úvahách, které jsou, by klient, který by opět naspořil 24
000 ročně, získal státní podporu o polovinu menší, tedy o 1500 korun, a
co se týká úroků, ty by se zdanily patnáctiprocentní daní jako u každého
jiného spořicího bankovního produktu. Nicméně o zdanění úroků se v
koaliční smlouvě nehovoří, vycházím z informací vyslovených ministrem
financí v jiných souvislostech.
Stojí tam ale, že nové smlouvy budou muset být nutně vázány
na pořízení nového bydlení…
To je druhý problém, který je daleko fatálnější. Na to jsme jednoznačně
předsedy koaličních stran upozorňovali, protože je to zásadní zásah do
principu fungování stavebního spoření. Vysvětlím proč. Stavební spoření
je systém, který je založený na solidárnosti a „samofinancovatelnosti“.
Solidárnosti v tom smyslu, že klient, který vstupuje do systému, a nemá v
úmyslu si půjčit, jde do toho s tím, že jeho prostředky budou využity
jinými klienty v rámci úvěrů. Aby tam ale tyto prostředky vložil, musí
mít nějakou motivaci a tou je státní podpora. I když si pak peníze
vybere a utratí je za cokoli, jeho peníze už svou užitečnou roli
sehrály, byly použity v reálné ekonomice ve formě úvěrů na bydlení. Máme
spočítáno, že na jeden poskytnutý úvěr v současné době potřebujeme pět
klientů, kteří si v uvozovkách jen spoří.
Stavební
spořitelny ustály zásah sociálnědemokratické vlády v roce 2003, kdy se
snížil státní příspěvek ze čtyř a půl na tři tisíce korun. Z toho, co
víme, dá se předpovědět, jak na tom budou stavební spořitelny s klienty i
po dalším významném omezení podpory?
Rok 2003 byl poněkud jiný. Ta změna připouštěla určité předzásobení,
které jsme nečekali a neměli jsme z toho velkou radost.
(...)
Celý článek naleznete zde...
Autor: Vojtěch Janda
Foto: Deník/Šimánek Vít
Zdroj: www.denik.cz
