Úpravy v interieru

Většina z nás by si přála mít alespoň o jednu místnost nebo o pár metrů víc, byty však nejdou přifouknout. Máme-li však byt s vyššími stropy a málo místa, nemusíme házet flintu do žita.

Plochy na zemi nepřibývá, musí se využít ta ve vzduchu. Výhodou jsou starší činžovní domy, kde výšky stropů dosahují nezřídka 350–400 cm. To je ideální pro výškové předělení prostor, tedy pro zbudování úložného nebo spacího patra. Pokud je výška stropů dostatečná, lze pomocí patra získat vlastně mezonet s plnou pochozí výškou na patře (týká se bytů s výškou stropů 4 m nebo půdních bytů; v takovémto případě lze na patře vybudovat téměř jakoukoliv místnost). Výjimkou však nejsou ani patra v panelových bytech o světlé výšce okolo 250 cm.

Někde nám chybí prostor pro ložnici a denní skládání postelí už nás nebaví, jinde touží po dětském pokoji nebo větších úložných prostorech. Na sníženém patře, má-li dostatečnou světlost ke stropu a nosnost, můžeme umístit jakýkoliv běžný nábytek jako jsou postele, skříně, poličky, knihovna nebo i sedací nábytek, tedy klidně celý obývák. Těžší kusy je vhodné dát ke krajům nebo nad stojky patra, aby byla váha rovnoměrně rozložena a patro nebylo na nějakém místě zbytečně přetíženo. Pod vestavěným patrem může být kuchyň, obývák, dětský pokoj, šatna pro celou rodinu nebo studovna, pod úložným patrem může být naopak ložnice.

Jediným malým mínusem vestavěného patra je o něco vyšší teplota pod stropem. Tu však lze regulovat vhodným větráním. Výhodou naopak je, mimo značnou úsporu plochy, že ložní prádlo může celý den větrat a není třeba jej zastýlat nebo uklízet do peřiňáku.

Budujete-li patro jako zvýšenou postel, měli byste dopředu vědět, na čem budete na patře spát a podle toho také volit velikost jeho plochy. Buď podle matrací a roštů, které máte doma a budete je chtít použít, nebo podle zjištěných rozměrů nových – podle toho upravíte velikost patra. Větší plocha patra než jsou matrace je příjemná, vytvoří se tak místo na různé poličky a příruční knihovničku skříňku nebo peřiňák. Proti rozjíždění nebo posuvu zajistíte matrace jednoduchým laťkovým nebo hranolkovým rámečkem, který je bude lemovat, vhodné je i použití elastických prostěradel.

I v panelácích a nižších místnostech patro využijeme jako úložný prostor, můžeme jej vestavět nad sedací zákoutí nebo přes celou plochu předsíně. K přístupu na něj pak použijeme výklopné schůdky, které fungují systémem skládání do tvaru „Z“ nebo nůžkové (cena cca 2500 Kč).
Takové patro nám pak nahradí mnohde chybějící komoru nebo sklep, stačí jej rozčlenit pomocí polic, nejrůznějších úložných barevných krabic a podobně. Vznikne tak vhodný prostor na uložení sezónního oblečení, domácí dílničky nebo sportovního vybavení.

Na hotové patro je také zapotřebí pohodlně, ale především bezpečně se dostat. Schody pro výstup na patro mohou být pevné, skládací nebo mlynářské. U patra sloužícího dětem může schody nahradit ribstol nebo žebřík a máme z patra rovnou i domácí tělocvičnu.

Aby schody příliš nezasahovaly do místnosti, je vhodné použít tzv. mlynářské schody se střídavě vykrojenými stupni. Ty mohou mít o něco ostřejší sklon než jiný typy schodů při zachování pohodlného výstupu. Schody mohou být do patra i zapuštěny, rozděleny na podestu a kratší schůdky.

Jako schody může sloužit rovněž systém na sebe navazujících a postupně se zvyšujících úložných skříněk nebo zásuvek. Schody na patro zajišťující pohodlný výstup by měly být široké 50–60 cm. Prostor pod nimi můžeme využít například na šatní skříň nebo knihovnu.

Pro bezpečný výstup je vhodné opatřit schody zábradlím, které může být připevněné buď na stěnu nebo na bočnici schodů. Rovněž tak celé patro je kvůli bezpečnosti vhodné opatřit dostatečně pevným zábradlím, jeho výška se liší dle využití, funkce patra a výšky od podlahy patra ke stropu. Pakliže patro budou používat menší děti, je vhodné pro větší bezpečnost vyplnit prostor mezi zábradlím a stropem sítí a vstup na patro a úpatí žebříku opatřit vrátky. Na zábradlí můžeme použít například plotovky, zbytky palubek nebo kovové trubky obtočené hrubým provazem, který po jednotlivých otáčkách lepíme kontaktním lepidlem (např. chemoprén) nebo omotat hranolek hrubou jutou.

Nejběžněji používaným materiálem je samozřejmě dřevo, dostatečně pevné jsou většinou hranolky o průřezu 8×10 cm a 10×10 cm. Na stavbu však můžeme použít i tenkostěnných kovových profilů (jaklů), konstrukci je možné celou svařit nebo sešroubovat. Dříve se hodně používaly i lešenové trubky a spojky. Pro opláštěné patro můžeme použít i spojení pomocí kovových spojovacích prvků – úhelníků, kterých se používá při stavbě pergol a zahradních staveb a konstrukcí. V tomto případě nám na hrubou výrobu celého patra stačí ostrá pilka a vrtačka. Úhelníky můžeme zakrýt nebo naopak přiznat a barevně upravit.

Konstrukci patra je možno přiznat nebo naopak skrýt, na její opláštění lze s výhodou použít hrubou dřevotřísku, kterou přetřeme, nebo jiný deskový materiál. Velmi vhodné pro zakrytí kovové konstrukce je i použití sádrokartonu. Je-li sádrokarton použit i zespodu na opláštění patra, je možné do něj zapustit i halogenové osvětlení, získáme tak dojem samostatné místnosti.

Patro lze polepit i korkem, polystyrenovými kazetami, zrcadlem, jutou, obkladovými palubkami, nastříkat barvou, strukturální tapetou apod.

Na podlahu patra se nejčastěji používají smrkové nebo borové podlahové palubky spojované na pero a drážku o tl. 22–28 mm. Cena je cca 380 Kč/m. Použít je možné i silnější dřevotřísku, překližku, lamino nebo MDF desku. Podélníky nebo příčníky, na které je připevněna podlaha, by kvůli dostatečné nosnosti a průhybu neměly být od sebe dál než 90 cm.
Na konstrukci patra používáme kvalitní materiál, nikoli nevyschlé hranoly a prkna plná suků a prasklin.

Konstrukce se vždy liší dle prostoru, do kterého je patro vestavěno. V úzkých místnostech se obejdeme bez stojek, někdy stačí trámy zazdít do kapes vysekaných v protilehlých stěnách, čímž uspoříme i značnou část materiálu. Patro může být samostojné (stejně jako vysoká palanda), nebo vynešené mezi stěny a stojky. Patro může být i demontovatelné, v případě, že nechceme nebo nemůžeme zasekávat hranolky do stěny kvůli nenosným příčkám nebo dutým cihlám, stačí dlouhými šrouby s hmoždinkami odpovídajícími zdivu pevně přichytit na stěnu širší hranolek, na který pak budou hranolky položeny, podlaha patra celou konstrukci vzájemně sváže a zpevní.
Pomocí dláta, paličky a pilky lze vyrobit základní trámové spoje, jako jsou dlab, čep a plát, které nám na stavbu jednoduchého patra postačí. Fixovat spoje je možné lepidlem, vruty do dřeva nebo vratovými šrouby.

Pro představu patra v pokoji nejlépe poslouží plošný model, náčrtek je vhodné si zanést v poměru 1:20 až 1:25 na silnější čtverečkovaný papír. Do makety si vyznačíme konstrukci a kotvení patra do stěn. Nedílnou součástí patra je i přístup na něj pomocí schodů. Najdeme tedy i vhodné místo pro přístup tak, aby schody co nejméně zasahovaly do volného prostoru místnosti. Pokud se rozhodneme ke stavbě patra svépomocí, promyslíme si i způsob spojů a celé konstrukce patra.

Patro je třeba po dokončení stavby povrchově upravit a chránit, neupravený materiál se rychle špiní, ohmatává a zažírá se do něj prach a špína, nejvíce to platí pro schody a zábradlí, se kterými jsme v největším kontaktu. Před povrchovou úpravou vyspravíme drobné vady dřeva tmelem nebo kytem, záleží na následné povrchové úpravě. Stavbu patra je vhodnější provádět v teplých měsících, kdy barvy i tmely lépe schnou.

Někdy je pro stavbu patra jediný vhodný prostor nad vchodovými dveřmi do místnosti, respektování výšky dveří nám ale zbytečně ubírá prostor nad patrem směrem ke stropu. Vhodným řešením může být zvýšení části patra nade dveřmi, které může sloužit jako police nebo odkládací prostor. Pokud je to možné, řešením může být otočení otevírání dveří směrem ven z místnosti, záleží na konstrukci dveří a pantů. Další možností je dveře vysadit a použít dveře shrnovací nebo posuvné. V případě, že posadíme patro těsně nade dveře, nesmíme zapomenout na asi 3cm rezervu na možné budoucí vysazení dveří z pantů.

Po dostavbě nového patra je vhodné udělat zátěžovou zkoušku, kdy jej zatíží větší počet lidí než jej bude využívat normálně. Celé hotové patro, především samostojné, je vhodné na jednom až dvou místech přichytit malými uhelníčky ke stěně.

Na patře potřebujeme také dostatečné osvětlení, při plánování patra na to nesmíme zapomenout. Vhodné je použít schodišťový vypínač, aby bylo na patře možno rozsvítit jak z prostoru pod ním, tak i když jsme přímo na něm. Pokud nechceme nebo nemůžeme upravovat elektroinstalaci, musíme osvětlení zajistit pomocí lampiček a především bezpečných přívodů proudu – pastička ve formě zamotaného prodlužovacího kabelu se lehko stane příčinou úrazu.

Stavbou vestavného nebo sníženého úložného patra můžeme získat i novou podlahovou plochu o ploše 2 a více (někdy i 10–15) m² a z této plochy neplatíme žádný nájem.
Vhodným vymyšlením konstrukce patra ve vztahu k prostoru pod ním můžeme ušetřit další peníze. Správným rozmístěním stojin a vložením polic můžeme získat knihovnu, skříň nebo kostru pro šatnu, stačí ji vhodně opláštit a udělat dveře. Mezi stojnami lze pracovní deskou vytvořit pracovní nebo jídelní stůl, dětské zákoutí či domácí pracovnu.
Stojny umístěné ve volném prostoru je vhodné olemovat profilovou lištou. Je to nejen dekorativní, ale také to zabezpečuje stojnu proti pohybu do stran. Patro svou hodnotu neztrácí, pokud se stěhujete, můžete jej prodat novému majiteli bytu, případně demontovat a postavit v novém bytě.

Nemáte-li jasnou představu o barevnosti patra a jeho ladění do bytu, je lépe počkat až je patro a interiér hotový. Lépesi pak představíte jaká barevná úprava by vám vyhovovala. Hotová konstrukce na vás v prostoru může působit mohutně nebo subtilně, můžete ji chtít zdůraznit nebo naopak schovat, můžete chtít pokoj zesvětlit nebo ztmavit.
Patro v dětském pokoji může být i barevné, pomalované kytičkami, zvířátky a podobně.

Nejste-li si jisti, zda je patro pro váš byt vhodné, je nejlepší vypravit se na návštěvu ke známým, kteří patro mají, a vyzkoušet si být na něm i pod ním.

Na stavu patra nebo sníženého úložného prostoru si můžete objednat profesionály. Stavbu zvýšeného patra by měl snadno zvládnout truhlář nebo tesař.

Při zapouštění hranolků do kapes ve stěně nemusíte pracně a zdlouhavě vysekávat cihlu palicí a sekáčem. Obvod hranolku vyznačený na stěně a jeho střed postačí odvrtat jako ementál a postupně vylomit.

Nerovné stěny a spáry mezi křivými stěnami a konstrukcí patra lze dolištovat tenkými lištami nebo vyplnit akrylovým tmelem.

Zdroj: www.ceskykutil.cz